Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 7 - Mladoboleslavsko, Benátecko (7. díl)

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvečním obsahem, a proto se řada průvodců o esoterických Čechách liší od obvyklých turistických publikací. V sedmém díle řady výpravných průvodců putuje čtenář krajinou Keltů, kteří se usadili podél Jizery. Říkali jí Isara a pravděpodobně ji považovali za posvátnou řeku. Keltské osídlení po sobě zanechalo řadu archeologických památek, ale skutečným překvapením je jeskyně v Plakánku, která byla jakousi »sluneční svatyní«; keltské stopy však najdeme i v místních pověstech. V tomto kraji se nacházejí i jedny z nejstarších křesťanských odkazů – kamenné románské stavby – stejně jako zasuté vzpomínky na zdejší pohanství. Tajemný Mužský byl po staletí místem střídajících se kultů a není vyloučeno, že se jedná o jedno z významných předkřesťanských duchovních center. Velice silně a tragicky se do této lokality vepsaly dějiny Jednoty bratrské a mladoboleslavský Karmel se na krátký čas stal střediskem českého protestantského humanismu. Pojizeří k sobě připoutalo i císaře Rudolfa II. a Benátecko můžeme bez nadsázky označit za místo zasvěcenců. Tohoto urozeného jezdce lákaly místní hluboké lesy a ve svém oblíbeném zámku v Benátkách nad Jizerou se zabýval milovanou astrologií a alchymií; uskutečnila se zde také setkání nejvýznamnějších esoteriků své doby. Rekatolizace podél Jizery se promítla do řady cenných barokních architektur, které přispěly ke zvýraznění duchovnosti tohoto zvláštního kraje. Sochařská dílna v Kosmonosích přispěla k uměleckému obohacení celé oblasti a ve zdejší Psychiatrické léčebně bylo roku 1961 ukončeno několikaleté vyšetřování mariánského zjevení v Turzovce.